Zdravý život
  doporučujeme
 Doporučujeme

  Pro vaše zdraví z našeho sortimentu doporučujeme:

Adzuki jsou malé tmavočervené až hnědé fazole, významná součást hlavně makrobiotické kuchyně. Adzuki se pěstují se především v Japonsku, kde jsou po sóje nejdůležitější luštěninou. Dalším významným pěstitelem je Čína, Jižní Amerika, USA, Itálie a Kongo. Adzuki mají sladkou, silnou chuť. Mají stejnou dobu varu jako rýže, proto jsou často vařeny se sladkou rýží. Výsledkem je červený pokrm zvaný „Adzuki-mochi“. Jsou vhodné na přípravu polévek, pomazánek, kaší, nákypů a salátů. Používají se také v podobě mouky do těst, polévek, koláčů a rýžových pokrmů. Z této mouky jsou vyráběny i bonbóny a marmelády. Adzuki zesilují jangový charakter výživy, mohou pomoci při problémech s ledvinami, abscesech, určitých tumorech.

Agar-agar - bílá nebo bezbarvá želatinující látka získaná z mořské řasy. Používá se k výrobě aspiku nebo rosolovitého dezertu Kantenu.

Amaranth je ideálním doplněním potravy chudé na kvalitní bílkovinu. Lze jej použít jako přísadu do salátů, přesnídávek, polévek, přičemž je vhodné nejdříve nechat zrno nabobtnat (u polévek stačí vložit zrnka při začátku vaření). Je vhodné jej přidávat k rýži v množství 10-15% nebo jako součást rizota se zeleninou, masem atp. Tato úprava zrna a rýže nevyžaduje žádný zvláštní způsob přípravy, neboť zrna změknou během vaření stejně jako rýže.
 Amarantovou mouku je vhodné přidávat při přípravě chleba, pečiva i cukrářských výrobků a dalších potravin. Díky obsahu složených cukrů - škrobu amylopektinu a výhodnému glykemickému indexu je vhodná v diabetické dietě u pacientů s cukrovkou a u obézních pacientů. Pro obsah vlákniny i škrobu je i vhodná v prevenci a léčbě zácpy a jejich komplikací - divertikulózy a divertikulitidy. Vzhledem k tomu, že škrob s velmi malými zrnky velmi dobře váže vodu, je možno aplikovat amarantovou mouku při léčbě průjmovitých a zánětlivých onemocnění střeva.
 • amaranth patří mezi nepravé obilniny (pseudoobilniny)
 • byl pěstován již starými Mayi, Aztéky a Inky, pro které byl posvátnou plodinou
 • pro svou vysokou výživnou hodnotu a nenáročnost při pěstování je nazýván plodinou třetího tisíciletí
 • obsahuje kvalitní bílkovinu, olej s vysokým zastoupením nenasycených mastných kyselin, kvalitní vlákninu a škrob
 • obsahuje minerální látky, jako jsou vápník, hořčík, železo a vitamíny B, C a E
 • zvláštní význam má pro malé děti (lyzin podporuje tvorbu mozkových buněk) a pro sportovce (minerály, vitamíny, nenasycené mastné kyseliny a kvalitní bílkovina podporují růst svalové hmoty)
 • u starší generace podporuje regeneraci buněk a významně ovlivňuje látkovou výměnu
 • neobsahuje lepek

Amasaké je tradiční sladký pokrm z japonské kuchyně, vyrobený vařením rýže a přidáním Koji, fermentovací složky. Neobsahuje jednoduchý cukr, umělé přísady ani konzervační látky. Obsahuje velké množství enzymů podporujících trávení a vstřebávání důležitých živin do těla. Cukry a tuky jsou tak spalovány efektivněji a proto mohou být lehce spotřebovány, místo aby se ukládaly v těle jako tuk. Amasaké je vhodné pro vegetariány, vegany, diabetiky i makrobiotiky. Tipy na přípravu: samostatné, nebo se kombinuje s ovocem, vanilkou, skořicí nebo zázvorem, slouží jako příloha do pudingů a koktejlů, na sušenky, jako sladidlo do koláčů, buchet apod. Amasaké se do otevření nemusí uchovávat v lednici, takže je můžete vzít kamkoliv sebou. Po otevření je třeba uchovat v chladu a spotřebovat do týdne.

Arrowroot je škrobová mouka vyráběná z kořenů divoké rostliny maranty třtinové, hojně rozšířené v Americe. Používá se k zahušťování omáček, gulášů, šťáv nebo pro výrobu zákusků. Svými vlastnostmi je podobná kukuřičnému škrobu nebo kuzu.

Bancha - čaj z lístků vzrostlého tříletého keře japonského čajovníku. Sklízeny jsou v pozdním létě nebo na podzim, kdy se kofein stáhne do větví a kořenů. Předností čaje, která plyne z pozdní doby sklizně, je také jeho lehká zásaditost, která napomáhá při překyselení organizmu, pomáhá posílit látkovou výměnu a má vysoký obsah vápníku. Neobsahuje chemická barviva.

Bulgur pšeničný vzniká máčením pšenice, kdy dochází k enzymatickému rozkladu škrobu, poté se suší a hrubě mele. Slovo "bulgur" pochází původně z arabštiny a znamená "vařený". U bulguru se cení jeho jednoduchá a rychlá příprava, vysoká nutriční hodnota - vysoký obsah vlákniny, sacharidů, vitaminů, minerálií a nízký obsah tuku, má oříškovou chuť, a protože jde o tepelně zpracovanou potravinu, je velmi lehce stravitelný a nenadýmá. Proto je také velmi vhodný pro děti (saláty z bulguru naslano či nasladko). Především v oblastech Středního Východu se využívá na přípravu různých zeleninových salátů (tabbouleh). V naší kuchyni jej lze přidávat do nádivek, salátů, obilných karbenátků, jako příloha k zelenině, omáčkám nebo ho můžeme použít jako náhražku přílohové rýže.

Ceria - bílkovinný koncentrát rostlinného původu. Určeno k použití za studena s pečivem a zeleninou, na obložené mísy, do baget apod. Nebo lze obvyklým způsobem z Cerie připravit, guláš, přírodní pečeni, řízek, závitek...

Cizrna - hrách římský, je teplomilná luskovina pocházející ze Střední Asie a Indie. Dnes se však pěstuje téměř po celé jižní Evropě. Cizrna má jemně oříškovou chuť a poskytuje mnoho možností pro potravinářské využití. Převážně jsou konzumována celá zrna nebo mouka. Prvním krokem při kuchyňské úpravě cizrny je namáčení nebo naklíčení. Namáčením se urychluje vaření. Kromě vaření se používají další způsoby úpravy cizrny - fermentování, paření, smažení či pražení semen. Delikátní je do pomazánek, polévek, kaší, salátů, jako příloha.
 Z hlediska nutričních a organoleptických vlastností patří cizrna mezi nejkvalitnější luskoviny vhodné pro lidskou výživu. Je nepostradatelnou složkou stravy vegetariánů a doporučuje se zvláště pro děti a těhotné ženy. Kvalita semen je daná vysokým obsahem sacharidů, bílkovin a vlákniny. Cizrna je bohatým zdrojem vápníku, železa a vitamínu B15 (kyseliny pangamové). Stejně jako ostatní luštěniny obsahují i semena cizrny nadýmavé látky nepříznivě ovlivňující stravitelnost. Jejich účinky je možné eliminovat namáčením a tepelným zpracováním semen.

Daikon - původem japonská bílá ředkev, dlouhá až 40 cm, chuťově delikátní. Její největší předností je schopnost štěpit přebytečný tuk a rozpoštět hlen z organizmu. Pomáhá s trávením zvláště u tučné, olejnaté a těžké stravy.

Dentie prášek - vhodný k pravidelnému používání namísto zubní pasty. Zabraňuje krvácení dásní, vzniku zubního kazu, zpevňuje sklovinu, podporuje dobrou hygienu úst. Lze také přikládat na krvácející místo, stahuje rozšířené krevní kapiláry a tím zastavuje krvácení.

Dýňová semena - olejnatá semena tykve bezpluché. Jsou důležitou složkou lidského jídelníčku zejména pro svůj obsah esenciálních mastných kyselin, které si tělo nedokáže vytvořit samo. Dýňová semena jsou také bohatým zdrojem zinku, fosforu, vápníku, železa a některých vitamínů. Je vhodné je před použitím mírně opražit na sucho, popřípadě rozdrtit, jsou takto lépe stravitelná. Lze přidávat do pečiva, obilných kaší, pomazánek.

Gomasio - sezamová sůl slouží ke kořenění obilí, těstovin, zeleniny, salátů a polévek. Používá se až na stole, přímo na talíři, nejvýše však 1 čajová lžička denně. Podporuje trávení, vstřebávání potravy ve střevech, posiluje a zlepšuje kvalitu krve. Pomáhá odstraňovat únavu a bolesti zubů či hlavy.
 Příprava: na pánvi opražit na sucho 1 díl mořské soli, dále velmi rychle propláchnout a na pánvi na sucho opražit 10 - 24 dílů sezamových (nebo lněných) semínek. Semínka jsou dostatečně opražená, když praskají a skáčou. Sůl se smísí se semínky a rozetře ve třecí misce nebo roztluče v hmoždíři. Semínka by správně měla být rozdrcena asi na 75%.
 Připravuje se v Suribashi misce - japonském hmoždíři, hliněné vypalované misce, uvnitř rýhované.

Hatomugi - druh ječmene, původem z Číny. Vhodná přísada do gulášů a polévek nebo se vaří společně s jinými obilnými zrny. Má silné čisticí účinky na organismus - čistí krev, absorbuje přebytečné bílkoviny, odstraňuje přebytečný živočišný tuk z organizmu.

Hokkaido - kulatá, tmavě zelená nebo oranžová "zeleninová" dýně, velmi sladká, sklízí se na podzim. Původem je z Nové Anglie, odkud byla dovezena do Japonska.

Hrách patří do skupiny luskovin jejichž plody upravené pro lidskou výživu se nazývají luštěniny. Jejich výživná hodnota je vysoká, zejména pro vysoký obsah bílkovin, kterých obsahují nejvíce ze všech rostlinných potravin. Z hlediska aminokyselinové skladby jsou bohaté na lysin, ale mají nedostatek methioninu, což je situace opačná než u obilovin. Proto se doporučuje jejich vzájemná kombinace. Hrách obsahuje asi 25% bílkovin, 62% sacharidu, 1% tuku, 6-7% vlákniny, 2-3% minerálních látek. Obsah tuku je nízký, ale má příznivé složení mastných kyselin. Hrách je významným zdrojem vitaminu skupiny B, provitaminu karotenu a nezralá semena obsahují ještě vitamin C. Vysoký je obsah minerálních látek, zvláště fosforu a draslíku, ale i vápníku a hořčíku. Stejně jako jiné luštěniny je hrách bohatým zdrojem molybdenu. Potravinářské využití hrachu je mnohostranné. Suché semena se používají na přípravu jídel přímo v domácnostech nebo jsou zpracovávaná na polévkové pasty, pomazánky a ruzné jiné produkty. Jako zelenina se s oblibou konzumují i různě upravená nezralá nebo naklíčená semena.

Hraška - hrachová směs, která má kulinářské vlastnosti směsí obsahujících vejce, nadýchanost srovnatelnou s omeletovým těstíčkem. Lze ji úspěšně použít k obalování zelenin jako je květák, brokolice, celer, cuketa, kedluben, ale jelikož těstíčko s Hrašky nestéká, lze obalovat i zeleniny, které se běžně neobalují (např. mrkev, petržel, cibuli, zelí). Používá se k obalování rostlinných texturátů, hub, sýrů a masa. Dále je vhodná při přípravě základů omáček a pomazánek, k zahuštění polévek a k přípravě zavářek a k přípravě pojiva do karbenátek, sekané, placiček nebo bramboráků.
Hraška má vysokou nutriční hodnotu, obsahuje vyšší množství vlákniny, hořčíku a vápníku, neobsahuje cholesterol ani lepek.

Jáhly - malá žlutá zrna, která vznikají po odstranění semenné slupky prosa. Původem z Číny a z některých dalších částí Asie a Afriky, je známé již z doby kamenné, velmi rozšířené ve středověku. Jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné. Mají příznivý poměr živin blížící se doporučovanému poměru bílkovin, tuků a sacharidů. Jáhly jsou významnějším zdrojem vitaminů, především skupiny B a niacinu, než ostatní obilniny a svojí nutriční hodnotou se vyrovnají ovesným vločkám. Jáhly mají vysoký obsah fosforu, jsou bohaté na železo. Jsou vhodné pro žaludečních obtížích, jsou léčivé pro oblast sleziny a slinivky, a proto jsou vynikající potravinou pro lidi s cukrovkou. Jáhly mají široké přímé kuchyňské využití. Používají se především jako obilovina, ale také do polévek a zeleninových jídel. Další možností jejich zpracování je vločkování, vaření v páře nebo nakličování. Konzumuje se také jahelná mouka, ze které se pečou chlebové placky. Krátká trvanlivost této mouky se může prodlužovat její extrudací. Dále se jahelná mouka používá k výrobě jahelných těstovin, nebo jako přídavek do jiných potravinářských a pekařských výrobků (chléb, pečivo, sušenky).

Ječmen setý patří mezi nejstarší obilniny. V současné době je jednou ze základních potravin na Blízkém východě, ale v Evropě a v USA se užívá zejména na výrobu pivovarského a lihovarského sladu. U nás je po pšenici druhou nejrozšířenější obilovinou. Nejznámějším produktem jsou ječné kroupy a krupky, které se přidávají do polévek a dušených jídel. Méně tradiční ječmen bezpluchý (nahý), obdobně jako např. pšenice ztrácí vnější obalové vrstvy (pluchy) při sklizni, vrstvy oplodí a osemení jsou jemnější, což umožňuje přímé kuchyňské využití i bez předešlého opracování (a ztráty vitamínů a vlákniny). Kromě běžných krup se produkují ječné celozrnné vločky, lupínky, ječná mouka se přidává do těstovin, knedlíků, zavářek, kroket, omáček, cukrářských výrobků, pudinků a krémů. Ječmen není chlebovinou, obsahuje málo lepku, ale používá se na pečení plochých chlebů a placek. Pro zvýšení svěžesti je možné ječnou mouku až do 20% přidávat do mouky na přípravu různého pečiva.
 Ječné zrno je především zdrojem sacharidů (75-85%) a bílkovin (11-13%), v menší míře pak tuků a dalších látek. Důležitý je i obsah vitaminů zejména skupiny B a E, kyselina pantotenové, listové a minerálních látek, zvláště křemičitanů. Díky vysokému obsahu vitamínu B5 chrání před záněty kůže a zabraňuje šedivění vlasů. O "znovuobjevení" ječmene se zasloužily v prvé řadě sacharidy. Spolu se škrobem (50-65%) a volnými cukry (1-6%) jsou v zrně přítomny i neškrobové polysacharidy, které tvoří potravinářskou vlákninu. Pro výživu lidí je důležitá zejména její rozpustná část, která ve srovnání s jinými obilninami významně snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
 Ječná výživa působí velmi příznivě v prevenci závažných civilizačních onemocnění. Kladné působení ječmene bylo dokázáno v ovlivnění vředových žaludečných chorob, ve snížení výskytu kardiovaskulárních a rakovinových onemocnění. Ječmen je výborným prostředkem proti zácpě. Výluhy ze zelené hmoty horních ječných listů obsahují vysoké podíly kyseliny fytové a podporují odolnost člověka ve stresových zátěžích.

Klaso - polotovar určený k další úpravě vyroben z pšeničné bílkoviny. Neobsahuje cholesterol, má nízký obsah tuků, obsahuje vlákninu, má rychlou příprava a výbornou chuť. Klaso výrobky jsou velmi vhodné pro diabetiky pro nízký obsah sacharidů a současně i nízký obsah tuků. Podporují prevenci proti tzv. "civilizačním chorobám" - např. srdečně-cévním onemocněním, rakovině, kloubním onemocněním a to především obsahem vlákniny, nepřítomností cholesterolu a nízkým obsahem tuků. Klaso výrobky jsou vhodné pro sportovce. Mají vysoký obsah bílkovin a současně zanedbatelný obsah tuků, které navíc neobsahují cholesterol.

Kukicha - čaj z větviček vzrostlého tříletého keře japonského čajovníku. Sklízeny jsou v pozdním létě nebo na podzim, kdy se kofein stáhne do větví a kořenů. Předností čaje, která plyne z pozdní doby sklizně, je také jeho lehká zásaditost, ktreá napomáhá při překyselení organizmu, pomáhá posílit látkovou výměnu a má vysoký obsah vápníku. Neobsahuje chemická barviva.

Kukuřice - roste zejména v teplejších oblastech. A proto se hodí k jídlu spíše v létě. Je velmi vhodná pro děti. Kukuřice má u nás velmi bohatou tradici, babičky často dělávaly kukuřičné placky, které byly velmi chutné a výživné. Mouka z kukuřice je vhodný doplněk k pečení či zahuštění pokrmů, který zjemní stravitelnost, vhodný také pro bezlepkovou dietu. Podle východní medicíny tato obilovina příznivě působí na srdce.

Kuskus (Couscous) jsou malá zrnka vyrobená ze střední části tvrdé pšenice, tradiční marocké lidové jídlo. Pšenice je nejdříve zpracována na krupici a dále formována do kuliček. Poté jsou napařovány a vysušeny. Tím, že je kuskus produkován z celých zrn (celozrnný), obsahuje spoustu cenných látek obsažených právě v obalových vrstvách zrna a také vlákninu. Použití je stejné jako u rýže a jiných obilovin. Je vhodný pro rychlé vaření, jeho příprava je velice krátká. Lze jej uvařit jako dezert s ovocem, do salátu, se zeleninou, luštěninami apod.

Kuzu - bílý škrobový prášek z kořene keře Pueraria lobata, divoce rostoucího v severní části Spojených států. Používá se na přípravu omáček, zahušťují se jím polévky, přidává se do zákusků a využívá se pro léčebné účely. Podporuje zažívání, zvyšuje vitalitu a odstraňuje všeobecnou únavu.

Lotos je druh vodní lilie, jehož kořen má hnědou slupku a šedobílý, dutý, komorově dělený vnitřek. Je velmi vhodný pro dýchací orgány, slizovité látky lotosu mají velmi dobrou schopnost odhleňovat celý organismus.

Lněná semena jsou bohatým zdrojem kvalitního tuku, bílkovin, vitamínu E a jódu. Ceněna jsou také pro svůj čistící a mírně projímavý účinek, který je způsoben přítomností vlákniny a slizovitých látek. Při konzumaci lněných semínek je důležité přijmout současně dostatek tekutin. Přidávají se do těsta na zvýšení vláčnosti, na zdobení pečiva, do salátů a všude tam, kde se používají ořechy a další semena.

Lopuch je divoká vytrvalá rostlina, rozšířená v USA i v Evropě. Její dlouhé tmavé kořeny mají posilující účinky. Vykopávají se na podzim v prvém roce růstu rostliny. Charakteristická je svými kulatými bodláčky.

Mořská řasa Arame - tmavohnědá mořská řasa, která má před usušením tvar špaget. Je bohatá na železo, vápník a jiné minerály a používá se jako příloha k jídlu, do polévek, salátů.

Mořská řasa Iziki - tmavomodrá mořská řasa, která se při usušení zbarví do černa. Je bohatá na vápník a bílkoviny.

Mořská řasa Kombu - mohutná, silná, tmavozelená mořská řasa bohatá na minerály, rostoucí v hlubokých vodách oceánů. Je vhodné ji používat při vaření luštěnin a zeleniny. Vaří se s nimi společně.

Mořská řasa Nori - tenké fólie sušené mořské řasy. Jsou černé a tmavě purpurové, při opražení zezelenají. Používají se k přípravě rýžových sushi rolek, na balení rýžových koulí, jako příloha nebo pochutina.
 Sushi rolky - tradiční japonský pokrm, rýžová rolka obalená listem řasy Nori, která obsahuje zeleninu, ryby a nakládanou zeleninu. Nejzdravější Sushi se vyrábí s neloupané rýže.

Mořská řasa Wakame - dlouhá, tenká, zelená řasa, ze které se připravuje mnoho druhů pokrmů. Má nasládlou chuť a jemnou strukturu. Je bohatá na vápník, bílkoviny, železo, hořčík. Nejlepší použití je v miso polévce.

Miso - sójová pasta, vyrobená z fermentovaných sojových bobů, mořské soli a bakteríí, které nastartují fermentaci. Proces fermentace trvá dva až tři roky. Miso obsahuje živé enzymy, prospěšné bakterie a kvasinky, které napomáhají při procesu trávení a látkové výměny, posilují krev a poskytují vyvážený obsah složených sacharidů, esenciálních olejů, hodnotných bílkovin, vitamínů (B12) a minerálů. Používá se zejména k přípravě miso polévky, ale také jako koření, na ochucení pokrmů a pomazánek. Neobsahuje chemické a konzervační látky.

Mu je medicinální čaj, připravovaný ze 16 různých bylin, především z jejich kořenů. Obsahuje i ženšen a je ceněn též proto, že posiluje ženské pohlavní ústrojí, zmírňuje žaludeční potíže a osvědčuje se i jako léčebný nápoj pro muže.

Mungo jsou malé, olivově zelené fazole. Z Indie se rozšířily na východ a do střední Asie, později i do Evropy. Mungo zrají velmi rychle, mají specifické a zajímavé aroma. Z nutričního hlediska jsou významné pro vysoký podíl vitamínů a proteinů (až 25%). Mungo je ideální plodinou k nakličování. Naklíčená semena obsahují mimořádně mnoho bílkovin, železa a téměř všechny hlavní vitamíny skupiny B. K zachování nutriční hodnoty je vhodné naklíčené mungo konzumovat syrové nebo se doporučuje po naklíčení krátce blanžírovat. Chutí připomíná zelený hrášek. Mungo se vyznačuje snadnou klíčivostí. Po 12 hodinovém namáčení ve vodě semena umístěte na ploché sítko a přikryjte vlhkou gázou. Dvakrát denně propláchněte. Takto nakličujte 3-6 dní. Konzumní zralost vrcholí, když klíčky dosáhnou délky asi 2 cm.

Natto - pokrm z vařených sojových bobů, naočkovaných bakteriální kulturou a fermentovaných 1-7 dní. Je bohatý na lehce stravitelné proteiny a vitamín B12. Díky fermentačnímu procesu rozkládá sojové složité bílkoviny a tudíž je natto mnohem snadněji stravitelné než samotné sojové boby. Jeho povrch je slizký a viskózní se sýrovitou strukturou, má velmi specifickou vůni. V asijských zemích natto slouží jako tradiční kondiment na rýži, přidává se do miso polévek a používá se zeleninovými pokrmy.

Oves bezpluchý (nahý) je mezi základními obilninami z nutričního a dietetického hlediska velice ceněn. Jeho vysoká nutriční a energetická hodnota vyplývá především z vysokého obsahu biologicky hodnotných bílkovin, vysokého obsahu tuku oproti ostatním obilninám, příznivého složení sacharidu a vysokého obsahu lehce rozpustné vlákniny, vitaminu B, E a řady minerálních látek. Vynikající dietetická a zdravotní hodnota je podmíněna příznivým složením zrna. Díky tomu, že trávení a vstřebávání ovesného škrobu probíhá pomalu, je ovesná kaše zdrojem dlouho a rovnoměrně se uvolňující energie. Oves je bohatým zdrojem stravitelné i nestravitelné vlákniny, což je kombinace, která pomáhá předcházet zácpě, a je tedy ideální pro zachování správné činnosti tlustého střeva. Stravitelná vláknina je navíc prospěšná pro snížení hladiny cholesterolu v krvi, čímž se zmírňuje riziko vzniku srdečních chorob a infarktu. Oves tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy, pusobí blahodárně na nervovou soustavu. Má posilující účinky při vyčerpání organismu a únavě. Je výbornou potravou pro diabetiky, stabilizuje krevní cukr a jeho dlouhodobá konzumace umožňuje snížit dávky inzulínu. Ovesný odvar snižuje horečky.

Pickles (kvašené potraviny) jsou ve standardní makrobiotické stravě doporučovány jako každodenní doplněk k nejrůznějším hlavním pokrmům, k podpoření chuti k jídlu a zlepšení trávení. Produkují v tlustém střevě kyselinu mléčnou, která tam vytváří pozitivní prostředí a napomáhá vytvářet rovnováhu mezi užitečnou bakteriální flórou, podílející se na trávení a škodlivou, která je ve střevě rovněž aktivní.

Pohanka je vysoce nutričně a dieteticky hodnotná plodina, která má z hlediska lidské výživy velmi příznivé složení. Bílkoviny, glycidy, lipidy i vláknina se v ní nacházejí ve vhodném poměru. Lehce stravitelný protein má vysoký podíl lysinu, tryptofanu, argininu a kyseliny aspargové. Je významným zdrojem vlákniny, minerálních látek (Zn, Cu, Se, Mn apod.) a vitamínů B1, B2, B3, A, C a dalších. Pohanka je také ceněna pro svůj obsah rutinu (vitamín P), který příznivě působí na kardiovaskulární systém, zpevňuje a zpružňuje cévní stěny, reguluje krevní srážlivost a obsah cholesterolu v krvi. Pohanka je tradiční plodinou ve státech bývalého Sovětského svazu, Indii, Polsku, Japonsku a v USA. Konzumuje se zejména v zimě a to ve formě kaše, celých zrn nebo těstovin (Soba).

Pšenice dvouzrnka je archaická obilnina, která má svůj původ v horách Úrodného půlměsíce, v Iránu, Iráku, Jordánsku, Sýrii a Palestině. Pěstovala se v primitivním zemědělství téměř od jeho počátku. Tato, na podmínky skromná, pšenice sehrála významnou roli ve výživě starobylých národu. Stejně jako špalda a jednozrnka patří mezi pluchaté pšenice a také byla postupně nahrazována výnosnější pšenicí setou. Její téměř vždy osinatý klas se rozpadá na dvouzrnné klásky, což dalo vznik i jejímu českému pojmenování. Na našem území se s oblibou donedávna používala k přípravě aromatické a vysoce výživné kaše. Kroupy z ní se přidávaly do jelit nebo se vařila chutná polévka ci jiné pokrmy. Ve srovnání s pšenicí setou poskytuje nízký výnos, ale kvalita jejího zrna je vysoká.
 Obsah bílkovin v zrnu se pohybuje mezi 15 až 24%, zatímco u pšenice seté je to jen asi 12%. V kompozici aminokyselin je stejně jako u dalších obilnin limitující esenciální lysin a následuje treonin. U pšenice dvouzrnky se obecně zjistily vyšší obsahy vitaminu A, B, C i minerálních látek (vápník, fosfor, hořčík). Významně vyšší je především obsah zinku. Z dietetického hlediska je důležité, že dvouzrnka je lehce stravitelná, neobsahuje antinutritivní složky, působí příznivě i na trávící trakt a má i pozitivní účinek na snižování obsahu cholesterolu v krvi. Konzumace dvouzrnky vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince alergické na lepek a ve většině případů alergii vůbec nevyvolává.

Pšenice setá vznikla dlouhodobým vývojem a šlechtěním z prapůvodních forem - pšenice jednozrnky a pšenice dvouzrnky. Dnes jí z hlediska velikosti sklizňových ploch právem patří titul královna obilovin - v celosvětovém měřítku následuje hned po rýži. Pěstuje se především pro produkci mouky a krupice, ze kterých se peče chléb, pečivo, případně se produkují těstoviny.
 Důležitou složkou zrna pšenice jsou bílkoviny, jejichž obsah se pohybuje v rozsahu 12-16%. Albuminy a globuliny jsou často označovány jako rozpustné bílkoviny, zatímco gliadiny a gluteliny jsou označovány jako bílkoviny lepku a významně ovlivňují především pekařskou kvalitu pšenice. U některých jedinců můžou právě gliadiny vyvolávat vážné zdravotní poruchy. Celiakie je onemocnění, které způsobují prolaminy obilného zrna, tedy nejen gliadin pšenice, ale i secalin žita, hordein ječmene a avenin ovsa.
 Nejpodstatnější podíl zrna tvoří sacharidy. Patří sem především polysacharidy - škrob (50-70%) a vláknina, 1,5-3% tuků a přibližně stejné množství minerálních látek, které se stejně jako vitaminy nacházejí zejména v klíčku a v obalové vrstvě. Z hlediska nutriční hodnoty jsou tedy klíčky velmi cenné. Z celkového chemického složení zrna obsahují klíčky větší podíl sacharidů (50%), bílkovin (30%) bohatých na esenciální aminokyseliny a tuků (20%). Klíčky jsou zdrojem celého souboru biologicky vysoce hodnotných látek a obsahují všechny vitaminy skupiny B, vitaminy A, C, D a E. Olej z pšeničných klíčků má obzvlášť vysoký obsah vitaminu E, který má vlastnosti antioxidantů a chrání buněčné membrány.

Quinoa - Merlík chilský, starý rostlinný druh dávných Inků. Obsahuje kvalitní bílkoviny, vysoké množství sacharidů, oleje, vitaminů a minerálů, ve srovnání s ostatními obilninami má quinoa vyšší obsah bílkovin. Má dobře vybalancovanou proteinovou frakci, cca 60% vysoce kvalitního škrobu, vysoký obsah amylopektinu - pozitivně ovlivňuje pružnost těstovin. Neobsahuje lepek.

Rýže je nejrozšířenější obilovinou na světě, poskytuje výživu pro více než polovinu lidstva. Po uzrání je zbavena nepoživatelné slupky a stává se rýží nehlazenou (natural). Dalším hlazením vzniká rýže bílá zbavená povrchové vrstvy, která obsahuje mnoho vitamínů (zejména B1) a minerálů. Rýže celozrnná je významným zdrojem energie - je mohutným zdrojem polysacharidů (složitých cukrů), bílkovin a aminokyselin vhodných pro růst a obnovu těla. Je velmi dobře stravitelná, pro svůj nízký obsah tuků je vhodná pro čistící půsty, pro lidi s vážným onemocněním nebo v období rekonvalescence. Rýže roste ve vodě, je tvořena složkami vodního prostředí a proto na její zpracování je třeba mnohem méně energie než u jiných potravin. Ta pak múže být využita k léčbě. Rýže má velmi vhodný poměr sodíku a draslíku a je z hlediska minerálů vyváženou potravinou. Obsahuje také dostatek železa, z vitamínů především skupinu B, B1, niacin, vitamín E a další.

Rýže divoká je původem indiánská plodina, pěstovaná v Severní Americe. Dlouhá zrna tmavě hnědé až černé barvy si uchovávají přírodní vlastnosti, dodávají směsi nejen unikátní chuť, ale i zajímavý vzhled pokrmu.

Rýže parbioled je zpracována speciální tepelnou technologií, při které za vysokého tlaku difundují vitamíny, minerální látky a stopové prvky obsažené ve slupce do zrnka rýže a jsou zachovány i po obroušení. Je nazlátlé barvy, její biologická hodnota je nesrovnatelně vyšší v porovnání s bílou rýží.

Sake - japonské rýžové víno obsahující 15% alkoholu. Používá se v kuchyni při vaření.

Shiitake (Lentinus edodes) japonská houba nazývaná královnou mezi houbami, používaná v polévkách, zeleninových jídlech, ale také v léčebných pokrmech. Má schopnost odstraňovat přebytečný živočišný tuk a vázat na sebe těžké kovy a odvádět je tak z těla.

Soba těstoviny vyrobené z pohankové mouky. Používaji se do polévkových bujónů, v salátech nebo se zeleninou.

Sója je oproti ostatním luštěninám bohatší na tuk a bílkoviny, proto je však její trávení pro organismus namáhavější, neboť obsahuje enzym trypsin, který trávení komplikuje. Máčením ve vodě, vařením a kvašením se však trypsin ničí, proto se sója používá zejména v upraveném stavu. Sója pochází z Číny. Pěstuje se v několika odrůdách žluté, zelené, červené a černé. K přípravě jídel je však nejvhodnější sója žlutá. Sója obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které naše tělo potřebuje k tvorbě vlastních bílkovin. Doporučuje se částečně nahrazovat sojovou bílkovinou maso, zejména při civilizačních nemocech. Sója má vysoký obsah minerálů (vápník, draslík, železo), vitamínů A, B1, B3, Pp a lecitinu.

Seitan je rostlinná bílkovina, která se připravuje vymytím škrobu z pšeničné mouky, který se vaří ve vodě s mořskými řasami, sójovou omáčkou, zeleninou a kořením. Chutí a strukturou se blíží masu. Dá se připravit jako řízky, sekaná, ražniči, guláš. Jeho využití v kuchyni je všestranné.

Sezam - je domácí rostlinou Dálného Východu, Jižní Ameriky a Afriky. Nejčastěji je používán na výrobu gomasia, tahini (sezamové máslo) a sezamového oleje, jako přídavek do těsta nebo na zdobení a sypání pečiva, do musli a kaší, dezertů a kdekoliv jinde. Sezam je bohatým zdrojem bílkovin, nenasycených mastných kyselin (především lysinu) a minerálních látek (především vápníku). Je možné pokládat jej za nejzdravější semínka vůbec. Velmi vysoký obsah organického vápníku, hořčíku a fosforu je prospěšný k prevenci a léčbě osteoporózy a zlomenin kostí, chrupavek, páteře a zubů. Vysoký obsah vitaminu B1 a B3, lecitinu, hořčíku, fosforu blahodárně působí na nervový systém. Je vhodný pro sportovce, studující, těhotné a kojící matky i těžce pracující. Sezam se stal nepostradatelný spolu se slunečnicí při léčbě nemocí srdce a cévního oběhu. Zvyšuje imunitu a zlepšuje látkovou výměnu.

Slunečnicová semena jsou hodnotným doplňkem v lidské výživě, zejména při srdečním onemocnění. V semenech slunečnice, ale také v oleji, je vysoký obsah vitamínu E, který chrání před trombózou, zlepšuje činnost srdce, přispívá k rychlému hojení ran a k regeneraci organismu. Obsahují také vitamín B1 a lecitin. Tuk slunečnicových semen slouží pro výrobu slunečnicového oleje, který je vysoce kvalitní, neboť obsahuje až 65% kyseliny linolenové (nenasycené mastné kyseliny, jež pomáhá chránit cévy před aterosklerózou). Slunečnicová semena mají všestranné použití - do pečiva, zeleninových či ovocných salátů, obilných kaší, používají se k naklíčení. Jsou chutná i restovaná.

Špalda je prastarý nešlechtěný druh pšenice vyjímečný svým složením i zajímavou ořechovou chutí. Obsahuje vysoký podíl proteinů (16% ), kvalitní tuk (2,5%) s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidy (68%), významné minerály (Mg, Ca, K, P, Zn) a vitamíny především skupiny B. Vysoký obsah vlákniny (8,8%) podporuje trávení a střevní peristaltiku. Ze špaldové mouky lze vařit a péci různé pokrmy, dodá jim výjimečnou chuť. Výborná je do koláčových a buchtových těst, ale i do polévek, kaší i na běžné zahuštění omáček. Chléb s přídavkem špaldové mouky má výraznou chlebovou vůni, velký objem, popraskanou kůrku, výborně chutná a dlouho vydrží vláčný a čerstvý. V lidovém léčitelství je špalda považována za nejlepší obilí plné síly s lehkou stravitelností.

Tahini - sezamový krém, máslo získané pražením a drcením sezamových semen. Používá se podobně jako máslo arašidové nebo do salátů a omáček.

Tamari - sójová omáčka, zhotovená tradičními přírodními postupy, bez cukru a chemických přísad. Vystupuje na povrch jako tekutina během procesu výroby misa. Je silně koncentrovaná, proto je možné ji ředit s vodou.

Tekka koření obsahuje sušené sojové miso, zázvorový kořen, lotosový kořen, lopuch, sezamový olej, mrkev, červenou řepu. Připravuje se několikahodinovým pražením na mírném ohni. Má tmavohnědou barvu a je bohaté na železo.

Tempeh - tradiční sojový sýr vyrobený ze sojových bobů, vody a bakteriální kultury (thizopus oryzao). Fermentuje několik hodin. Je bohatý na lehce stravitelnou bílkovinu a vitamín B včetně B12.

Tofu - tradiční sojový sýr (tvaroh). Z rozemletých sojových bobů se vyrobí sojové mléko, které se za pomoci Nigari vysráží, vylisuje a vypere. Obsahuje především velké množství bílkovin, minerálních látek a je lehce stravitelné. Používá se k dušení, smažení, pečení atd., je velmi vhodné do polévek, omáček, pomazánek a nádivek. Obklady z tofu účinně snižují horečku. Nigari - hrubě krystalizovaná sůl, připravená z tekutého zbytku zvlhčené mořské soli.

Udon japonské těstoviny, vyrobené z pšenice, celého zrna nebo celezrnné nebělené mouky. Mají slabší chuť naž těstoviny Soba.

Umeboshi - japonské švestičky speciálním způsobem naložené v mořské soli. Tyto jemně kyselé a velmi slané plody jsou vysoce alkalické, mají schopnost neutralizovat a tím přispívají k odstranění střevních potíží, bolestí žaludku a hlavy. Zvyšují zásadité prostředí krve. Pomáhají při trávení a udržují zdravou střevní flóru pomocí kyseliny mléčné. Načervenalou barvu a přirozenou chuť švestičkám dodávají přidané listy Shiso.

Umeocet - slanokyselý ocet vyrobený z umeboshi. Používá se např. rozředěný v sladkokyselých omáčkách, salátech atd.

Wasabi - nazelenalý japonský křenový prášek, který se používá při přípravě Sushi a tradičně se syrovou rybou (sashimi). Má velmi pálivou chuť.

Zázvor je aromatický, ostře štiplavý, žlutě zbarvený kořen, používaný v kuchyni pro svou výraznou chuť i vysoké léčebné účinky. Obsahuje kolem 7,1% bílkovin, 3,7% tuku, 7,7% sacharidů, 4,2% vlákniny, 4,5% minerálních látek a nejdůležitější 3,5% silice a pryskyřičné látky. V Číně a Japonsku patří mezi důležité léčivé rostliny. Působí mimo jiné na průduškové astma, tuberkulózu, vysoký tlak, jaterní choroby a jako povzbuzující prostředek. Čerstvé oddenky zázvoru jsou vynikající při kašli, nachlazení, k uvolnění hlenů, při žaludečních potížích. Obklad ze zázvoru podporuje krevní oběh a oběh tělesných tekutin, odstraňuje návaly krve.

Žito je prastará obilovina, která je svou historií spojena především s Evropou. Pro staré Slovany bylo žito typickou a charakteristickou plodinou. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Podobně jako jiné obilniny je žito vhodné pro nakličování. Naklíčené obilky mají ve srovnání s pšenicí mnohem svěžejší a šťavnatější chuť.
 Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70% sacharidů, 9-15% bílkovin, 1,5% tuku, vlákninu a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další). V minulosti bylo žito ceněno i pro jeho příznivé léčebné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Proti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni. Dnes je známo, že celozrnná žitná mouka blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemeroidům a nádorům.


 
 právě teď obsahuje

 • výrobků

 
 nejbližší termíny:

 • Detoxikace EAM
 • Irisdiagnostika

 
 Brno, Jaselská 8

 • týdenní menu zde

 
 Centrum zdraví
          a harmonie

 • více zde


© 2002-2007 Zdravý život